![](https://a693055eda.clvaw-cdnwnd.com/811758c0b825e77d87ab24ddb17debba/200000001-c13d9c13db/CHJFB.jpg?ph=a693055eda)
Ruský hřbitov na Rejvízu - autem 20 km a pěšky okruh 14.5 km – 4hod 38 min
Na Ruském hřbitově jsou pohřbeni zajatí ukrajinští vojáci Rudé armády, kteří za 2. světové války nuceně pracovali v pracovním táboře v místech dnešní Opavské chaty. Většina z nich zemřela kvůli těžkým životním podmínkám a propuknutí tyfu. Hřbitov byl v roce 1999 zrekonstruován a nachází se na seznamu kulturních památek.
![](https://a693055eda.clvaw-cdnwnd.com/811758c0b825e77d87ab24ddb17debba/200000160-c97eac97ed/h%C5%99bitov%201.png?ph=a693055eda)
![](https://a693055eda.clvaw-cdnwnd.com/811758c0b825e77d87ab24ddb17debba/200000165-3f1be3f1c0/h%C5%99bitov%205.jpg?ph=a693055eda)
Tábor pro zajatce byl vybudován v době, kdy hitlerovské Německo zahájilo 2. světovou válku. Brannou povinností byli odčerpáváni pracovníci z výrobního procesu a tito museli být nahrazování zajatci. První tábor v Jeseníkách byl zřízen ve Vidlech u Vrbna pod Pradědem v červnu 1940. V tomto roce získala v konkurzu firma J. Nitsche - parní pila ve Vrbně zakázku na postavení několika obytných budov, kůlny pro nářadí, samotku, márnice a samospádného vodovodu v lese na Rejvízu. Celý areál byl oplocen a na bráně byl umístěn nápis: "Arbeit macht frei".
První zajatci polské armády byli přivezeni do tábora v srpnu 1940. Na podzim následujícího roku byli pak předáni na práci různým soukromým firmám a na jejich místo přivezeni zajatci ze západní Ukrajiny. Jejich počet byl minimálně dvojnásobný oproti možné kapacitě ubytování. Zdravotní stav těchto zajatců, jak uvádí zpráva podaná pracovnímu úřadu v Jeseníku, byl již při přepravě velmi špatný. Zajatci v těžkých životních podmínkách živořili a v táboře vypukl tyfus. Za pouhý jeden měsíc od 4.12.1941 do 5.1.1942 zemřelo 17 zajatců. Další 4 v roce 1942, 1 v roce 1943 a 2 neznámo kdy. Ve zprávě je rovněž uvedeno, že v průběhu podzimu a zimy musela být vyměněna 1/3 zajatců pro tělesnou slabost a neschopnost pracovat v tak těžkých podmínkách. Závěr zprávy pak hovoří, že i další přidělovaní zajatci jsou ve zbědovaném stavu. Podle výpovědi tehdejšího lesního správce Huberta Nitscheho zemřeli hladem a na úplavici nejenom zajatci, ale i dozorci a 1 lesník.
![](https://a693055eda.clvaw-cdnwnd.com/811758c0b825e77d87ab24ddb17debba/200000163-e2dede2def/h%C5%99bitov%203.jpg?ph=a693055eda)
![](https://a693055eda.clvaw-cdnwnd.com/811758c0b825e77d87ab24ddb17debba/200000164-1c82c1c82e/h%C5%99bitov%206.jpg?ph=a693055eda)
![](https://a693055eda.clvaw-cdnwnd.com/811758c0b825e77d87ab24ddb17debba/200000167-ecec7ecec9/h%C5%99bitov%204.jpg?ph=a693055eda)
![](https://a693055eda.clvaw-cdnwnd.com/811758c0b825e77d87ab24ddb17debba/200000162-8c1298c12b/h%C5%99bitov%202.png?ph=a693055eda)
GPS: 50°11'35.453"N, 17°16'49.057"E N 50°11.59088', E 17°16.81762'
Automobilem nebo pěšky:Ke hřbitovu doporučuji volit trasu okružní - vyrazit po žluté Jestřábskou silnicí na skalní útvar Kazatelny, dále na Ruský hřbitov, odbočit na zelenou a Opavskou cestou doputovat na zříceninu Koberštejn a při návratu po červené na chvíli spočinout u poutního místa Lurdské jeskyně.
![](https://a693055eda.clvaw-cdnwnd.com/811758c0b825e77d87ab24ddb17debba/200000166-56d4356d46/mapa%201-8.png?ph=a693055eda)